|
Tatranská magistrála
Podbanské - Tri Studničky (1:45 /opačným směrem 1:30) - Jamské pleso (1:30 /1:20) - odb. Furkotská dolina (0:30 /0:25) - Štrbské pleso (parkoviště) (0:35 /0:40) - rozc. pod Triganom (0:40 /0:30) -Popradské pleso (0:35 /0:35) - sedlo pod Ostrvou (1:00 /0:45) - Batizovské pleso (1:30 /1:45) - rozc. pod Suchým vrchom (0:30 /0:30) - Sliezsky dom (0:30 /0:30) - odb. Slavkovský štít (1:00 /1:45) - Hrebienok (0:15 /0:20) - Starolesnianská poľana (odb. Veľká Studená dolina) (0:20 /0:20) - Zamkovského chata (0:30 /0:30) - Skalnaté pleso (1:10 /0:50) - sedlo pod Svišťovkou (1:15 /1:15) - Chata pri Zelenom plese (1:30 /1:30) - Veľké Biele pleso (rozcestí u bývalé Kežmarské chaty) (0:30 /0:30); celkově 15:35 hod, opačným směrem 15:30 hod.
Popis: Z Podbanského (950 m.n.m.) procházíme přes Nadbanské, stoupáme lesem na Tri studničky (1140 m). Potom pohodlně podél silnice k bývalé Chatě kapitána Rašu, dále prudčeji stoupáme cca do nadmořské výšky 1400 m, další úsek vede vrstevnicově na Jamské pleso. Odtud pořád po vrstevnici přes tok Bílého Váhu na odbočku do Furkotské doliny a pak mírné klesání na Štrbské pleso (1355 m). Na Popradské pleso (1495 m) pohodlné stoupání, prudké serpentiny vzhůru na sedlo pod Ostrvou (1966 m), potom mírně dolů k Batizovskému (1884 m) a dále k Velickému plesu (Sliezsky dom 1670 m). Následuje cesta pásmem kosodřevinny kolem Slavkovských pliesek a klesání do lesního stupně až na Hrebienok (1285 m). Přes Starolesniansku poľanu a Studený potok, potom kolem Obrovského vodopádu a stoupání k ústí malé Studené doliny (Zamkovského chata 1475 m). Stoupání pokračuje ještě přes Lomnickou vyhlídku (pěkné rozhledy do Podtatranské kotliny) na Skalnaté pleso (1751 m) a na Huncovskou vyhlídku, a nakonec až do nejvyššího bodu Tatranské magistály, do sedla pod Svišťovkou (2023 m). Cesta k Černému a Zelenému plesu (1551) vede strmými serpentinami dolů a překonává řetězem zajištěný úsek na mokré skále. Poslední úsek magistrály od Chaty pri Zelenom plese už jen mírně stoupá kosodřevinou k Veľkému Bielemu plesu (1615 m).
Zde se můžeme vydat buď po zelené dolinou Siedmich prameňov do Tatranské Kotliny (760 m), nebo přes Predné Kopské sedlo (1778) dolinou Zadné Meďodoly do Tatranské Javoriny (1000 m).
Zajímavosti: První myšlenka na vybudování vyhlídkového vysokohorského chodníku vznikla v roce 1903, kdy Hugo Jeltsch popisuje tuto možnost v ročence Uherského karpatského spolku. Tatranskou magistrálu pak vybudovali členové Klubu Československých turistů propojením stávajících chodníků v letech 1931–1937. Ve Vysokých Tatrách má délku 46,2 km, celá od Jalovskej doliny v Západních Tatrách do Kopského sedla na pomezí Vysokých a Belianských Tater měří asi 65 kilometrů. Traverzuje všechny jižní tatranské doliny, a až v Kopském sedle se protíná s hlavním tatranským hřebenem. Původně vedla magistrála ještě hřebenem Belianských Tater, ale od roku 1978 je tato část kvůli ochraně přírody uzavřena.
Varianty: Prakticky nevyčerpatelné množství variant. Návrat do civilizace (nebo naopak přístup na magistrálu v opačném směru) je možný dvěma základními způsoby:
- Dále po modré: Kopské sedlo (0:30 /0:25) - Tatranská Javorina (2:30 /3:00); celkově 18:35 hod (opačným směrem 18:55 hod).
- Dále po zelené Chata Plesnivec (1:15 /1:30) - Šumivý prameň (0:50 /1:00) Tatranská Kotlina (0:30/ 0:30); celkově 18:10 (opačným směrem 18:30 hod).
Poznámka: S odbočkou na symbolický cintorín všechny trasy + 0:40 hod. Trasu se doporučuje rozvrhnout na dva až tři dny, počítáme-li s noclehy v ubytovacích zařízeních přímo na trase.
Námět: Jozef Janiga e-mail: jozo.janiga@tanap.sk
Spracoval : Ondra Bílek, e-mail: bilcondr@centrum.cz
|